John C. Wright navazuje na Zlatý věk knihou Fénix Vítězný. Dvojka je slabší, ale dokáže i překvapit

Je škoda, že Laser vydává své nejlepší edice tak poskrovnu. Je pravda, že zisk z něčeho mít musí a malonákladové chuťovky pro náročnější čtenáře ho zrovna netrhnou, i přesto si člověk musí postesknout, když párkrát do roka uvidí nový titul z fenomenálních edic New Space Opera a New Weird. A letos je rok zřejmě bohatý. V NW vyšel Pergament a plánuje se Viriconium, v NSO se nedávno objevil po třech letech čekání Fénix Vítězný Johna C. Wirghta, pokračování sci-fi série Zlatý věk.

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Na poslední stránce knihy Zlatý věk jsme hlavního hrdinu zanechali opuštěného, ostrakizovaného z povznesené lidské civilizace složené především z různě inteligentních umělých myslí. Zlatá Ekumena, jak se mechanismus nazývá, nestrpí ve svém středu člověka, který dle všech dostupných důkazů provedl neomluvitelný zločin. Pokud se on sám zapřísahá, že se tak nestalo a že za to mohou vetřelci z vesmíru, má na to právo, ale bez důkazů ho nelze očistit. Trest ustanovený kolegiem hortatorů je krutý – Faeton je vyhoštěn z virtuální reality, odsouzen žít mezi troskami na povrchu Země. Skončili jsme cliffhangerem a ve stejném stylu pokračujeme.

Jak už zřejmě čtenářům prvního dílu došlo, celá série Zlatý věk je vlastně jedním komplexním románem, z nouze rozděleným na tři svazky. Není divu, že příběh Fénixe Vítězného pokračuje přesně tam, kde předchozí svazek skončil. Ve špíně, z níž se zdánlivě nedá vyhrabat.

Zvolníme?

Už z prvních stránek nové knihy je poznat, že po nahuštěném obsahu prvního dílu si John C. Wright chtěl na chvíli odpočinout, a tak Faetonův „výlet“ na povrch zemský pojal spíše jako odpočinkovou dobrodružnou četbu, jak už ostatně vyplývalo i z posledních stránek Zlatého věku. Hlavní hrdina bloumá jako dezorientovaný trubec po šedém světě, kterým se procházejí osoby napojené na virtuální realitu, jež mu zůstala odepřena, tu a tam nechtěně vyvolá problémy a celou dobu odhaluje, jak je život bez techniky strašný. Není divu, že hned, jak se trochu vzpamatuje, začne jako správný kladný hrdina pracovat na tom, aby se dostal zpátky a především získal zpět svou vysněnou vesmírnou loď Fénix Vítězný, o kterou nedávno přišel. To ho naneštěstí moc daleko nedovede a situaci změní až deus ex machina, která dobrodružnému románu z první poloviny knihy dodá původní grády Zlatého věku.

Jen obyčejné pokračování

Stejně jako první díl, i Fénix Vítězný má své kladné i záporné stránky. Stejně jako minule vás už na první stránce okouzlí autorův bohatý jazyk, v němž se snová poetika snoubí s technickými neologismy. Spisovatel používá dlouhé věty, množství přídavných i podstatných jmen, nezapomíná na slovesa a do toho se chvílemi zapomíná ve filozofické rovině textu, aby po chvíli zase spadl do té akční, která knihu táhne dál.

Jediným rozdílem od minule, který Fénixe Vítězného staví v žebříčku kvality o kousíček níž než předchozí díl je již zmiňovaný počáteční nádech dobrodružné četby. Wright se tu totiž oprostil od filozofické roviny a ze zjevných důvodů nemohl ani moc zářit svou fascinující vizí Zlaté Ekumeny. Čtenář už proto není tolik očarován jako minule a přímo do očí ho bije několik velkých chyb, které si Wright přinesl z prvního dílu – přímočarý děj (tentokrát dokonce i bez výrazných zvratů) a nelogické chování postav. Děj by se autorovi dal nakonec i odpustit – přece jen každý nenapíše debutový román jako Hal Duncan – ovšem vykonstruované postavy bijí do očí tak, že zavřít víčka nestačí. Zatímco chvílemi se hlavní hrdina chová, jako kdyby v mozku neměl ani dvě šedé buňky, za chvíli už zkušeně manipuluje s epizodními postavami, aby dostal to, co potřebuje. A pak se zase nechá napálit jako malý školák. V akční střílečce se to dá skousnout, u takového potenciálu ne. A nezachrání to ani vymazlená skupinová mysl, která se stará o každou částečku planktonu v pozemských oceánech.

John C. Wright for president!

Stejně jako Zlatý věk, i Fénix vítězný je unikát, který byste si neměli nechat ujít. Což si kvůli návykovosti Wrightova stylu ani nenecháte. Pokud si uvědomíte, že tuhle knížku napsal zcela nezkušený autor (a že si to budete místy opravdu muset připomínat, abyste s Fénixem Vítězným nehodili do kouta), chyby mu částečně odpustíte a naopak budete zoufale čekat, až si přečtete další autorovu jednohubku. Vždyť tři sta stran je přece tak málo… A vzhledem k tomu, že na třetí díl, Zlatou transcendenci, si zřejmě zase nějaký pátek počkáme, nenechte si ujít jinou autorovu knihu, fantasy Poslední strážce věčnosti, kterou vydává na počátku června nakladatelství Laser jako součást edice Moderní díla fantasy.

Název originálu: The Phoenix Exultant
Český název: Fénix Vítězný
Autor: John C. Wright
Překlad: Vladimír Lackovič
Obálka: Stephan Martiniére
Počet stran: 304
Vazba: brožovaná
Rozměry: 120 x 185 mm
Vydal: Laser-books, Plzeň 2010
Doporučená cena: 269 Kč

Hodnocení: *** (60%)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.