Folklor Zeměplochy od Terryho Pratchetta slouží jako příručka

Kdo nečetl mistra, nemá šanci ocenit obsah této knihy…

autor: Metoděj Novotný

Ilustrace na obálce knihy Folklor Zeměplochy

Za svou kariéru Terry Pratchett spojil síly s fyziky i biology (viz Věda na Zeměploše), ale tentokrát se rozhodl nepsat o paralelních vesmírech ani o ničem podobném a vrátil se ke starým dobrým zvykům. Nejsou to zvyky Země, samozřejmě, jsou to zvyky Zeměplochy. Ale jelikož je Zeměplocha zrcadlem světů, téměř všechny zvyky Země prosákly i na svět, balancující na zádech čtyř elefantů, na Zeměplochu.

Zvyky tam nejsou tak docela stejné jako u nás (že by se cestou pokřiveným prostorem taky trochu pokřivily?), a tak se tato kniha snaží uvést na pravou míru některé nesrovnalosti. Na Zemi se dříve věšela podkova nad dveře jako ochrana proti elfům. Na Zeměploše je tato tradice v prakticky stejná, s tím rozdílem, že když ji nepověsíte, opravdu přijde elf a sebere vám dítě. Připadá vám to povědomé? Ano, to je největší vada této knihy. Žádné nové informace, pouze shrnutí všeho, co již napsáno bylo. Velmi často najdete přímo citace z předešlých knih. Zpravidla byla každá kapitola rozdělena na citaci, zeměplošské vysvětlení a hledání a vysvětlování našeho protějšku.

Začněme ale od Adama. První kapitola je o Bozích, Démonech a Věcech. Přestože je na Zeměploše přes tři tisíce hlavních bohů, v knize je jich uvedeno jen pár nejdůležitějších. Potom jsou rozpitvány a po malých částech skládány různé rasy, od trpaslíků, trollů, Nac Mac Fíglů (hurá?) až po kapitolu Další důležité rasy, kde byli na jednu hromadu hozeni upíři, vlkodlaci, golemové, bánší a igorové.. Celá hromada byla, bohužel, velice zkrácena a zestručněna. Obzvláště igorů mi bylo líto.

obálka knihy Terry Pratchett & Jacquelinne Simpsonová: Folklor Zeměplochy

Následuje kapitola Netvoři (Kolik je na Zemi fénixů najednou? A kolik na Zeměploše? Hádejte!), popis zemí Lancre a Křídy a jejich čarodějek (ty z Křídy jsou ale méně zajímavé, nemyslíte?). Pokračujeme kapitolou Hrdinové (která je víceméně o Cohenovi) a pak se konečně dostáváme ke kapitole Tradice, legendy a pravda, kde autoři zmiňují i Česko v, musím přiznat, mě naprosto neznámé spojitosti s pověstí o krysaři z Hameln (podle jedné verze děti skončily v Olomouci). Zvyky pokračují až téměř do konce a ze známých a čistě praktických důvodů je na konec všeho postaven Smrť.

Co mi zde vyloženě vadilo, byli mágové. Kam zmizeli?  Co zmínka o hudbě kamenů, chcete-li Rocku? Anebo hrdá a suchá Klač, ta snad nemá své tradice a rituály? Zkrátka není v lidských silách (ani v páně Prattchetově) nacpat celou Zeměplochu do jediné knihy. Já osobně bych v tom rád viděl novou edici o čtyřech, pěti dílech. Ale kombinace pratchettovský styl, Kantůrkův překlad a ilustrace Paula Kidbyho se prostě nemůže nelíbit. Každý, kdo se považuje za Plochaře, by do této knihy měl minimálně nahlédnout. Ještě mi ale řekněte, proč každá prattchetovka skončí dříve, než bych chtěl.

Verdikt: Není možné srovnávat s žádnou, dosud napsanou, Zeměplochou. Naprosto informativní, dějová linka chybí.

Název originálu: The Folklore of Discworld
Český název: Folklor Zeměplochy
Autoři: Terry Pratchett, Jacqueline Simpson
Překlad: Jan Kantůrek
Obálka: Paul Kidby
Počet stran: 440
Vazba: brožovaná
Rozměry: 135 x 205 mm
Vydal: Talpress, Praha 2010
Doporučená cena: 299 Kč
Hodnocení: ****

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.