Duch!!! Kde? Spíše co, protože jde o karetní hru, s kterou zábava jen tak nezmizí

Duchové představují téma věčné a vděčné. Co na tom, jestli je někdo doopravdy viděl nebo ne, zaujmout toho lidského ducha dokážou i bez hmotné podstaty. A co teprve v karetní hře!

Duch v krabici, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Mnoho lidí se ztotožní s tím, že více či méně mystická tematika hrám neškodí, naopak znamená atraktivní zpestření, kterému se těžko odolává. Společnost Mindok se nepochybně chytla dobré příležitosti, když se rozhodla vydávat novou hru od zaběhlého výrobce Jacquese Zeimeta. Duch! slibuje jednoduchost pravidel, vysokou míru komunikace a hlavně humor, což ve své kombinaci slibuje znamenité zážitky.

Dřevěno-karetní hra Duch! po rozbalení

Nuže, podívejme se hře na zoubek. Ale vlastně, na jaký zoubek? Blbost, ten v Duchovi těžko někdo najde. Jako náhradu však lze zvolit samotného ducha, myš, křeslo, knihu nebo láhev. Co to má znamenat? Přeci hlavní komponenty hry. Člověk by řekl, že v karetní hře o nějakých dalších částech nemůže být řeč. Duch! ale není jen tak ledajaká hra. Karty zde jdou ruku v ruce s pěti zmíněnými předměty a jedno bez druhého se neobejde.

Veškeré součásti a zároveň připravená hra

Duch, myš, láhev, kniha a křeslo mají hned dvojí podobu. Jednu dřevěnou a druhou vyobrazenou v kartách. Ve hmatatelné formě najdou hráči předměty po jednom kusu. Každý má svou specifickou barvu. Křeslo červenou, láhev zelenou, kniha modrou, myš šedou a duch jak jinak než bílou. Na obrázcích se vyskytují různé dvojice těchto věcí, přičemž barvy, údajně vlivem duchova rozbitého kouzelného fotoaparátu, neodpovídají realitě. Proto je duch občas zelený, myška bílá, láhev červená a dalo by se ještě nějakou dobu pokračovat.

Různobarevné karty alias obrázky z rozbitého fotoaparátu

A v tom tkví pointa hry. Co nejrychleji rozpoznat správné a špatné zobrazení předmětů. Když hráč na kartě objeví věc ve stejné barvě, jako má dřevěná předloha, musí jej jako první sebrat nebo zakřičet jeho název. Záleží na tom, kterou hrací variantu si jedinci zvolí. Pokud se ale barvy na obrázku neshodují, zaboduje hráč, jenž si k sobě stihne nejrychleji vzít něco úplně jiného. Tedy věc, která na kartě není a zároveň chybí i barva. Ono když je to jakkoli napsané, tak to nejspíše pořád nedává úplně smysl, konkrétní příklady v návodu ale hovoří za vše.

Správná volba, když barvy nesouhlasí

Při hře Duch! jde počáteční dojem tajuplna poměrně rychle stranou a střídá ho blesková honba za kartami. Ty se na konci, tedy po dobrání celého balíku, sčítají a vyhrává hráč, jenž jich nastřádal nejvíce. To, oč vždy v průběhu hry běží, se dá vyjádřit jedním slovem – postřeh. Nevyplácí se dlouho váhat, ale ani zbrkle zmatkovat. Ten, kdo se splete, musí za trest odevzdat tomu všímavějšímu kartu navíc. Co když se ale stane, že sáhne po tom správném předmětu ve stejnou chvíli více lidí? Tento problém návod nijak neřeší, takže to nejspíše spočívá na dohodě hráčů. Dobře se například osvědčí známé kámen, nůžky, papír.

Správná volba, když naopak barva souhlasí

Každopádně se u návodu člověk chtě nechtě zastaví na dobu delší, než by bylo teoreticky nutné, a to při čtení postupu u druhé verze: brát nebo křičet. Průběhu hry se po určité chvíli hráč dovtípí, ale pouze ze své úvahy. Návodný text trpí značnými vadami. Nekoresponduje s příklady a sám o sobě je zavádějící. Rozhodně z něj nevyplývá logická návaznost na předchozí variantu, ba ani logika samotná. Příkladně se v něm píše o knize jakékoliv barvy, což stačí na podkopání dosavadního smyslu hry.

Návod, který v jedné části nedává smysl

Zmíněný nešvar není příjemný a dokáže zdržet. Avšak naštěstí se dá poměrně brzy přejít a do samotné hry nezasahuje. Nemá cenu hledat na rychlém a jednoduchém Duchovi! velké složitosti. Ani v pravidlech, ani v počtu, druhu či propracování herního materiálu. Proč taky? Jak se říká, někdy méně znamená více. Zvláště ocenit lze volbu dřeva pro materiál, jeho barevné ladění či vtipnost jednoduchých, ale v celku vydařených kreseb. Všeho je tak akorát, určitá vylepšování nebo doplňování by již mohla působit rušivě a oslabovat tolik důležitý postřeh.

A takhle nějak hra Duch! končí

Sečtou-li se veškerá plus a mínus, výsledek dosáhne kladných hodnot. K dobru lze připočíst výrazné procvičení bystrosti, rychlost hraní a spád, či skladnost krabice. Hráči si tak mohou zpříjemnit chvíle doma, nebo si vzít Ducha! kamkoliv s sebou. Toto strašidlo je nezklame, pozor ale na výběr spoluhráčů. Doporučený věk má sice relativně velké rozpětí, může však na něm do značné míry záviset rychlost orientace. Je tedy velice pravděpodobné, že pokud si jedinec vybere jako soupeře menší dítě nebo svou babičku, ohledy mu omezí ten pravý prožitek z jinak vysoce záživné hry.

Název hry: Duch!
Typ hry: Karetní, Společenská, Rodinná
Výrobce: Mindok, Zoch
Dovozce pro ČR: Mindok
Doporučená cena: 285 Kč
Počet hráčů: 2 – 8
Hrací doba: 20 – 30 min
Doporučený věk: 8 +

Hodnocení: **** (90 %)

 

Klady:
Procvičuje postřeh
Rychlý spád a průběh
Atraktivnost, zábavnost
Skladnost
Snadné pochopení systému hry

Zápory:
Zmatečnost části návodu
Jednotvárnost
Potřeba srovnatelné rychlosti orientace

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.