Druuna, část čtvrtá (Seriál o zrušených sériích)

Paolo Eleuteri Sepieri: Druuna - X2Druuna. Děvče našich (přídavná jména doplňte) snů. A také u nás nedovydávaná komiksová série. Ve čtvrté a konečně poslední části našeho rozboru se podíváme na pojetí Boha, ekofeminismus a kulturní dopad tohoto veledíla. Jásejte, konečně je tu článek kompletní. Kdo jste nečetli jeho části dříve, konečně můžete opus o opusu sfouknout v kuse. Pozor, tentokrát vybíráme ty odvážnější obrázky (na ty nejodvážnější si opravdu netroufáme), nezletilí nečtěte!

Protože Druuna představuje tak komplikovaný, komplexní a vzrušující (ve všech smyslech tohoto slova) dílo, vychází rozkouskované. Pokud jste nečetli předchozí části, koukejte to napravit, protože tu konečně je díl poslední.

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Serpieri každopádně řeč využívá na všech úrovních. Nejen její formu, i s jazykem si dává práci. Ať už mnohovýznamovostí složitého stylu nebo používanou mluvou. První dvě alba totiž nesou latinský název. Morbus Gravis znamená Těžká nemoc.

Vedle latiny používá, už ne v řeči, ale v příběhu, také prvků Řecka a Říma a především antiky. Sochy v antickém stylu se vyskytují během celé ságy v komiksu několikrát, sloupová technika jakbysmet. Také v antice byly dekadentní (ačkoli tento význam se začal používat až mnohem později) orgie na denním pořádku, i tohle může fungovat jako odkaz.

Deus ex machina, Čapkovo R.U.R. a další

I když si člověk nevšimne antické výzdoby, minimálně jeden takový úkaz ho udeří: Trpaslík. Zřejmě nejtajemnější postava celé série se vždy (objevuje se ve všech albech kromě čtvrtého a šestého) zjeví jako deus ex machina, aby Druunu zachránil nebo jí pomohl dál.

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Co vlastně má tenhle podivný pološílený a vševědoucí človíček, tvořící mimo jiné asi veškerou komiku komiksu, znamenat? Opravdu symbolizuje deus, Boha? Možná ztělesněný osud? Průvodce životem? Esence potřeby přátelství? Má konec ve stylu Čapkova R.U.R. odkazovat na Adama (trpaslíka) a Evu (Druunu)? Spasitel, nebo praotec? Kouzelný dědeček? Nebo zrádce?

Opravdu velice záhadný hrdina. Snad se některé odpovědi skrývají v komiksu a jen se těžce luští, všechny ale určitě ne. Spolu s přechodem do technizovaného světa strojů v sedmé a osmé knize se i trpaslík postupně transformuje do robota. Lze tomu však věřit? Ačkoli se prezentuje jako robot, častokrát opakuje, že je dokonalý (a není dokonalý jen samotný Bůh?). A ke konci série se čtenáři dozvídají z úst robota, že dokonalý je člověk myslící jako robot, ne robot myslící jako člověk. Trpaslíkův vzhled i chování tak mohou klamat.

Povinná četba ekofeministek

Nejednoznačný (a to ve vskutku gravidním měřítku) výklad podtrhuje například uctívání Druuny a její protitechnologické manifestace ekofeministkami. Zatímco běžnou praxí bývá, že feministky brojí proti pornografii a všude na ni nadávají, Druunu tato ekologická odnož miluje. Zajímavé a uchvacující, navíc to opravdu ukazuje, že v Druuně číhá obrovský potenciál (ačkoli některé jimi vypichované postřehy působí naprosto absurdně a nepatřičně).

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Za mnohotvárností stojí také snovost příběhu. V každém albu se objevuje minimálně jedno zachycení snu, dokonce se i sní v cizím snu, sny zkrátka tvoří velkou část série. Občas až působí značné obtíže vyznat se, jestli se jedná o sen nebo o realitu a samy postavy to vnímají.

Ostatně část Morbus Gravis pochází právě ze Serpieriho snu. A tento autobiografický prvek není nic neobvyklého, celou ságu totiž pojal jako jakousi sebeanalýzu. Reflektuje své podvědomí na papír a přenáší tam své myšlenky, ať už se zdají sebezvrácenější. Upřímnost a intimnost tvoří důležitou část skládání příběhu. Čtenář vstupuje do Serpieriho mozku a prohrabuje se jeho sny i nočními můrami.

Druuna, láska na celý život

Že Druunu vyrval Serpieri ze svého nitra dokazuje i jeho posedlost její osobou. Vedle osmidílného cyklu vyšlo množství artbooků, sketchbooků a jiných bonusů. Vedle obecnějších, v nichž se však také Druuna objevuje, vyšly i tři, které se zabývaly pouze Druunou, Obession: A La Recherche de Druuna (1993), X (1993) a X2 (1998). A pokud se komiks stále dá označit jako erotický, tyhle speciály už představují vyloženě čisté porno.

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Všechny prezentují to nejlepší ze Serpieriho tvorby, opravdu božské výjevy vyvolávající občas až dojem fotografie a ty nejodvážnější a nejperverznější události. Za zmínku stojí především ale Xka, které oproti Obsession (mimochodem, název Possession nese i jeden Zulawského film) nesou mnohem zajímavější textové doplnění.

První X přináší zákulisní informace. Ať už co se týče Druuny a pohledu na ni, nebo jen autorovy touhy po ženách, vždy se jedná o zajímavé a čtivě podané informace. Občas jde i o úsměvné průpovídky (například o autorově posedlosti ženským pozadím, za kterým se vždy mimoděk otáčí). Vše doplněno zvrácenými sexuálními malbami a opravdu žhavým nábojem.

Špásovat s Druunou chtějí i cizí autoři

Ještě dále za hranici pornografie jde soubor X2, v němž už jde o opravdu silné porno se scénami probíhající ejakulace a zvrhlých hromadných orgií, v nichž se vedle žen a mužů objevují i hermafroditi, roboti a další. Zákulisní zajímavosti zde představují původní návrhy některých scén, které pak ve výsledném komiksu prošly autocenzurou. Jako textové doplnění přiložil Serpieri erotické básně z osmnáctého až devatenáctého století. Ale aby se Američané moc nenadřeli, při překladu básní do angličtiny se vykašlali na rým, bohužel.

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Působivost platí i v ostatních bonusech (v Obsession se například vyskytuje obraz Druuny jako blondýny), ale Xka se nade všemi tyčí. A hardcore stránku sketchbooků potvrzuje fakt, že v obou Xkách se vyskytují i minipříběhy, v prvním Druuna smilní s přítelem i jeho přítelem, ve druhém obsadila roli pornoherečky a vše komentuje s groteskní úchylností.

Že touto postavou není zaujatý jen její tvůrce dokazuje také to, že americké vydání Carnivory získalo Harvey Award za nejlepší americké vydání cizojazyčného komiksu. A Druunu si dokonce vypůjčil roku 1988 komiksový autor Eugenio Sicomoro a vytvořil do Heavy Metalu čtyřstránkovou humornou povídečku, v níž Druunu provdal, nechal mít haldu děcek a poslal ji k plotně.

Umělecký pseudonym opravdové pornoherečky

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Také se podepsala na herním průmyslu. Její věhlas dosáhl tak obrovské úrovně, že se Morbus Gravis ztvárnil jako počítačová hra. Naneštěstí nedopadla moc dobře. Erotické scény se objevují jen minimálně, dialogy působí mnohem hloupěji a naivněji a celá hratelnost prý také moc nefungovala. Očividně se na hře podepsal fakt, že šlo až o secondhandové zboží z původně plánovaného a nedokončeného filmu. Fanoušci ji nepřijali a z celého projektu stojí za pozornost jen původní návrhy.

Jako podpis Druuny do popkultury a reálného života se dá považovat také to, že si jedna pornoherečka dala svůj umělecký pseudonym právě podle této postavy. Kdo hledá, může tak najít skutečné hrané porno s jeho oblíbenou Druunou.

ukazka Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2Jen ten marný český trh…

Když si Druuna dovedla získat tak obrovskou slávu, proč u nás vyšel jen první díl? Nebyla roku 2001 ještě pořádně zakořeněná česká komiksová komunita? Odradila spoustu potenciálních čtenářů obálka? Ať už měl kterýkoli z těchto činitelů na prodeje jakýkoli vliv, rozhodně sérii nejvíce potopila cena. Dávat šest set korun za šedesátistránkový komiks se opravdu nikomu moc nechtělo. Zřejmě proto nakonec skončila před pár lety v levných knihách za pár kaček.

Je tomu přesně deset let od chvíle, kdy vyšel poslední díl a vzniká tenhle rozbor. Jak vidno, Druuna má stále ohlas. Možná by dnes mohla vyjít a uchytila by se. A co vlastně dělá sám Serpieri? Už několik let o jeho práci nekolují žádné zprávy, že by potajmu vytvářel nová Druunina dobrodružství? Bůh (jistěže zmechanizovaný) ví, jak tomu bude s českým i originálním vydáním. Snad se alespoň jednoho z toho dočkáme.

A protože Druuna, ač si to svými kvalitami zasloužila, zabrala už mnoho prostoru, je na čase opustit ji a těšit se, co přijde za měsíc. Kdo se objeví v příštím díle seriálu o zrušených komiksových sériích? Zatím nevíme ani my, ale bude vše jinak. I samotný systém, protože jsme dojeli deset měsíců bez zpoždění a nyní se z měsíčníku stává občasník. Takových sérií není neomezeně a občas se špatně shání…

//EDIT: V listopadu 2015 se nakladatelství Crew pustilo do vydávání Druuny. Pějme jim ódy.

uvodni Paolo Eleuteri Serpieri: Druuna - X2

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.