Draci zlatookého mága: Raistlin se osamostatňuje. Příliš brzy nebo příliš pozdě?

Na konci března vyšel poslední díl Ztracených kronik ze ságy DragonLance. Již tradiční spisovatelská dvojice Margaret Weis & Tracy Hickman uvádějí příběh jedné z nejzáhadnějších a nejzajímavějších postav Hrdinů kopí.

Ilustrace na obálce knihy Draci zlatookého mága Autor: Matt Stawicki

Ztracené kroniky vyplňují prázdné dějové mezery v Kronikách. Tentokrát líčí osudy Raistlina Majereho. Raistlin, který získal mocné dračí jablko, bez svolení přijímá Černý plášť, zbavuje se svého podlomeného zdraví, snaží se porazit ducha zlovolného černokněžníka, jež v něm žije, a stává se silnějším a mocnějším než kdy dřív. Na své cestě za neomezenou mocí se dostává do mnoha zapeklitých situací, jež mu ne vždy sklidí zasloužené ovoce. Příběh začíná ve chvíli, kdy opouští bratra Karamona a družinu v maelströmu a vydává se do temného města Neraky, aby se přidal k Jejímu Temnému Veličenstvu Takhisis. Zde však zjistí, že pro jedno kvítí slunce nesvítí, a tak z čistě sobeckých zájmů rozehrává hru zároveň na stranu dobra i na stranu zla.

Krynn musel vzhledem k temně laděnému ději obléci méně (či téměř vůbec) používanou temnější masku, což mu jedině prospívá. Celková atmosféra temnoty, stínů a skrytých zákoutí nutí přemýšlet o tom, co kde vybafne příště. A to je opravdu mistrovský tah. Oproti ostatním Kronikám (či Ztraceným kronikám) se zde autoři doslova vyřádili na tom, aby prostředí skutečně zapadalo do děje a dokreslovalo hlavní postavu.

Celí Draci zlatookého mága se točí kolem Raistlina. Pokud máte načtené Kroniky, víte, že Raistlin byl vždy sobeckého a arogantního rázu a šlo mu jen o vlastní prospěch. To se zde potvrzuje. Mnozí si již možná všimli zároveň toho, že v celé sérii DragonLance jsou ti nejzápornější právě těmi nejzajímavějšími. Raistlinova zvrácená mysl, absolutní nepochopení něčeho tak obyčejného jako láska, již od začátku upoutává čtenářovu pozornost a to je jedině dobře.Ostatní postavy jsou jen rozmístěny kolem něj. Samozřejmě mají také svůj charakter a vlastnosti, ale oproti Raistlinovi poněkud ztrácí dech.

Je ovšem samozřejmé, že dílo nemůže být dokonalé. Autoři mohli některé pasáže více rozvinout, poněvadž místa navíc mají opravdu dostatek (vždyť kniha má pouhých 256 stran, zatímco třeba Draci jarního úsvitu mají téměř dvojnásobek). Jako kdyby se chtěli za každou cenu držet rčení, že v nejlepším se má přestat. Ve výsledném dojmu to má zanedbatelný vliv, ale když se čtenář ocitne u té či oné pasáže, zamrzí ho to. Navíc rychlý konec ani nedává člověku šanci, aby si ho stačil uvědomit a vysvětlit. Podobná chyba se už stala dříve u Draků jarního úsvitu.

Na druhou stranu je ovšem úžasné, že se fanoušci Raistlina konečně dočkali samostatného příběhu této vady na kráse jinak plně kladné Družiny kopí. Jeden pokus tu sice už byl (Probuzení mága), ale ten se Drakům zlatookého mága ani náznakem kvalitativně nevyrovnal. Kniha má spád, náboj a nebojí se jít do krajností a neprobádaných území, což je pro zkušeného čtenáře úplně něco nového a neznámého. Tento příběh si navíc mohou přečíst i ti, kdo jsou ságou DragonLance absolutně nepoznamenáni, poněvadž návaznosti nejsou tak podrobné, aby si i neangažovaní lidé nedokázali logicky odvodit, co se asi stalo. Je to samostatně stojící dějová linka silného charakteru, která potěší. Pěkně napsaný fantasy detektivní román, který sice nezklame, ale zase nijak zvlášť nepřekvapí.

Název originálu: Dragons of the Hourglass Mage
Český název: Draci zlatookého mága
Autoři: Margaret Weis &Tracy Hickman
Překlad: Hana Vlčinská
Obálka: Matt Stawicki
Počet stran: 256
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205
Vydal: Fantom Print, Praha 2010
Doporučená cena: 239 Kč

Hodnocení: **** (80 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.