Crying Freeman: Legendy se bez sexu a hektolitrů krve zkrátka neobejdou

OBR: Kazuo Koike, Rjóči Ikegami: Crying Freeman-perexMilovníci anime plného krátkých sukní, proudů krve z nosu a sexuálních narážek, zbystřete! Konečně přichází legendární manga – Crying Freeman. Zapomeňte na velké oči a nereálně bujná poprsí, Plačící drak nabízí pouze krev, vraždy, a aby se neřeklo, děj okoření notnou dávkou sexu.

První kniha z pětidílné mangy Crying Freeman českého čtenáře seznamuje s příběhem od scenáristy Kazua Koikeho, který v sedmdesátých letech zásadně napomohl tematické obrodě tohoto žánru. Za jeho celoživotní přínos médiu získal v roce 2004 prestižní ocenění Eisner Award. K němu mu dopomohla i krimi série Plačící drak, která spatřila světlo světa v roce 1986. Grafické stránky legendární mangy se ujal Rjóiči Ikegami.

Do temné reality nedávného Japonska čtenáře zavede mladá malířka Emu Hino, která se stala svědkem nájemné vraždy. Jelikož jako jediná spatřila tvář vraha, je si jistá, že bude příště řada právě na ní. A co čert nechtěl, má pravdu. Zálusk na ni má nájemný vrah známý pod přízviskem Crying Freeman (Plačící drak), patřící k čínské tajné organizaci Sto osm draků. Nad každou ze svých obětí si Freeman pořádně zapláče, ve skutečnosti je totiž pouhým otrokem zločinecké organizace, jež z něj udělala nedobrovolný stroj na zabíjení. Co když se však jednou dokáže svým pánům a jejich nařízením skutečně vzepřít?

První kniha čtenáře zatím pouze namlsává

Crying Freeman dostojí žánru krimi každým coulem. Začíná vraždou a nehodlá čtenáře ošidit ani o mnoho dalších, vše navíc zaobaluje do příjemně éterického prostředí mystiky a zločinu. Jak už tomu bývá, stojí proti sobě dvě zločinecké organizace, což dává tušit ještě dlouhý a spletitý příběh plný krve. V prvním dílu si zatím děj vystačí se setkáním Plačícího draka a dívky Emu a nastíněním zákulisí osudu hrdinů. I když se jedná hlavně o stavbu základů, o napětí a akci není nouze. Stačí dodat, že komiksy Kazua Koikeho inspirovaly díla jako Sin City nebo Kill Bill a každý hned ví, co může čekat.

OBR: Kazuo Koike, Rjóiči Ikegami: Crying Freeman

Stejně jako u akčních filmů, i u mangy Crying Freeman hraje jednu z hlavních rolí právě obrazová stránka příběhu. I když je zápletka sepsaná Koikem sázkou na jistotu, ty správné grády Freemanovi vdechla až grafika od Ikegamiho. Jeho kresba se nese v duchu rychlé akce, čtenáři kolem uší létají kulky a občas má tendenci si z obličeje utřít krev, která ve Freemanovi není nedostatkovým zbožím. Ikegami hojně využívá atypických okének či stylizace pozadí připomínající pohyb, čímž výrazně zvyšuje dynamičnost příběhu. Právě díky tomu čtyři stovky stran utečou jako voda a zjištění, že už žádné další nezbývají, zabolí.

Cenzura erotiky a překlad citoslovcí představují příjemné ozvláštnění

Crying Freeman nabízí také několik lahůdek, které by neměly zůstat opomenuty. První z nich představuje překlad japonských citoslovcí, která lze z obrazu samozřejmě jen těžko vypárat. Naskýtá se tak skutečně nevšední komiksové čtení, kdy je k pochopení zvukové kulisy nutné nejdříve dohledat, co že se to ve zmíněné situaci vlastně ozývá. Další pikantností je bezesporu cenzura erotických scén, kterých je ve Freemanovi požehnaně. Místo pohlavních orgánů se tak čtenáři odhalí pouze bílé místo, což většinou působí opravdu zvláštně. Není se však třeba bouřit, sexuálních scén si neužili ani Japonci v původním originálu.

Japonská pecka v podobě prvního dílu mangy Crying Freeman představuje bezvadně nastartovanou sérii, kterou ocení zejména příznivci trochu drsnějšího stylu. Jelikož pochází z dílny tvořivých Japonců, měl by být čtenář připraven na pár extrémnějších scén a ustát porci násilí, bez kterého se příběh zkrátka neobejde.

Název originálu: Kuraingu Furiiman 1
Český název: Crying Freeman 1
Autor: Kazuo Koike
Překlad: Ľudovít Plata
Kresba: Rjóiči Ikegami
Počet stran: 408
Vydal: Crew, Praha 2011

Hodnocení: ***** (90 %)

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Tereza Drahoňovská
Patřím mezi revoluční děti, narodila jsem se v květnu 1990. Úspěšně jsem zdolala osmileté gymnázium v Jablonci a nyní jsem hrdou studentkou Žurnalistiky na FSV UK. Na Topzine přispívám od června 2010 a mé příspěvky naleznete v rubrice KOMIKS.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.