Brána Irkally Juraje Červenáka příjemně překvapila výpravným příběhem z Blízkého východu

Čekání na druhý díl série Kapitán Báthory od slovenského autora Juraje Červenáka se protáhlo o několik měsíců. Nakladatel to zdůvodňoval tím, že by nerad proces vydání nové knihy oblíbeného autora uspěchal. Těžko říct, zda právě těch několik měsíců bylo klíčových, nicméně na Bráně Irkally je kvalitativní posun více než znatelný.

Ilustrace na obálce knihy Brána Irkally, autor: Michal Ivan

Tvorba Juraje Červenáka má neoddiskutovatelně stoupavý charakter. Zpočátku zvyšování platilo i pro počet popsaných stránek, teď to platí spíše pro kvalitu a ambiciózní plány. Už relativně letité roganovky udělaly na československé fantastické scéně díru, trilogie Bohatýr a další autorova díla to jen potvrdila. O původně trilogii, nyní vícedílné sérii Dobrodužství kapitána Báthoryho Červenák několikrát mluvil jako o svém opus magnum, životním díle. Zda bude z jeho tvorby opravdu nejlepší, ukážou až další díly a především čas. Jedno je však jisté už teď – stejně jako strmě stoupala kvalita od jednoho dílu k druhému v trilogii Bohatýr, stoupá snad ještě strměji u kapitána Báthoryho.

Příběh vytržený z kontextu ani zdaleka nevadí

Brána Irkally má zvláštní status. Jedná se o druhý díl série, a tudíž by se v něm mělo navazovat na díl první a zároveň připravovat půdu pro velkou krizi (dle Aristotelovy teorie) v díle třetím a nádavkem bavit čtenáře, aby do toho třetího svazku vydrželi. Přesto se Červenák soustředil především na tu třetí funkci, ty ostatní jen tu a tam využívá jako nenápadné berličky aktuálního děje. Po dramatickém konci Strážců Varadínu se kapitán Báthory, někdejší velitel protitureckých vojsk, dostal do osmanského zajetí a bezduše vesluje na jedné z válečných lodí. Po dvou letech otroctví už ztratil svou náturu a je rád, že vůbec žije. Zásluhou Boha, náhody či možná jiných sil se však z lodi dostane, je zbaven otroctví klíčovou postavou nové knihy a až do konce knihy se může potulovat po tureckém impériu, nijak neskrývaje svou totožnost. Ne, nekonvertoval, jen doprovází mecenáše, kterému vděčí za svůj život.

První, co by mohlo čtenáře zajímat, je fakt, že Brána Irkally, ač druhý díl trilogie, se dá bez problému číst jako samostatný román – což je také její největší plus i mínus. Hlavní dějová linie, kterou sérii udal první díl, se tady objevuje jen tak mimochodem, zbytek patří samostatnému vyprávění, oddělené kapitole v rámci Červenákova 17. století. Co však nepotěší příznivce homogenních sérií, nadchne jejich opozici. Slovenský spisovatel totiž radikálně změnil styl vyprávění. Tím, že přenesl veškerý děj na druhou stranu válečné linie a navíc ještě daleko od ní, umožnil knize nahlédnout na národ prašivých Turků ze zcela jiného úhlu. Zatímco ve Strážcích Varadínu nemůže kapitán Báthory Osmany ani cítit, tady cestuje jejich říší, po boku islámského učence v klidu a míru. (Ačkoliv zpočátku přirozeně nikomu nevěří, ani co by se za nehet vešlo.)

Juraj Červenák: Brána Irkally

Na jednu stranu bude velice zajímavé sledovat, jak Červenák ve třetím dílu vybruslí z toho, že se celou Bránu Irkally zaobíral dílčími záležitostmi kdesi v Orientu, na druhou stranu si tím otevřel zcela nový svět k prozkoumání. Muslimský svět je podle něj zcela odlišný od toho evropského – a v mnohém dokonce křesťanské země a jejich kulturu předčí. Nová kniha proto na pulty přichází o to atraktivnější, že čtenáři autenticky popisuje zemi, národ a náboženství, které s největší pravděpodobností nikdy blíže nepozná. Tedy pokud se dotyčný nebude dívat na levné telenovely z Malé Asie.

Změny nepostihly všechno. Naneštěstí…

Po publikaci Strážců Varadínu panovala a stále panuje okolo nové trilogie slovenského autora silně pesimistická nálada. Nové skvělé dílo se tehdy moc nevyšvihlo – je to spíše jen dobrodružná mayovka s minimem fantastických prvků, kterou ruka autora přesunula do jihovýchodní Evropy. Brána Irkally je jiná, výpravnější, díky prostředí mnohem exotičtější. A také je v ní více magie. Ta však není tou klasickou fantasy proprietou, ale přesně v duchu Červenákova stylu zcela přirozeně koexistuje s islámskou společností a osmanskou kulturou. A překvapivě, nenáviděný lid mešit se tu ukazuje být snad až příliš podobný hrubiánským křesťanům. Kromě vylepšení struktury vyprávění a prostředí se na pořad dne také dostal akčnější spád, který historické reálie využívá v poněkud odlišném stylu, než jaký měl předchozí díl. Cosi nápadně podobného Dračí carevně, taktéž prostřednímu dílu trilogie, kterým Červenák zatajil dech svým čtenářům.

Série Dobrodružství kapitána Báthoryho

  • Strážci Varadínu (2009)
  • Brána Irkally (2010)
  • Ďáblova pevnost (přip. 2011)

Bohužel, některé věci se zřejmě změní až v následujícím díle, pokud vůbec. Postava kapitána Báthoryho vypadá stejně nezáživně jako v předchozím svazku, což je trochu problém, vzhledem k tomu, že jde o hlavního hrdinu. Ve Strážcích Varadínu se ústřední role stala spíše kolektivní, nesená rovnoměrně všemi členy Báthoryho skupiny. V Bráně Irkally je každý z putujících jedinců naprosto odlišný, a tak bývalému Turkobijci nezbylo, než postoupit místo atraktivní postavy v čele děje mnohem zajímavějšímu muslimskému vzdělanci Čelebimu, s nímž od začátku putuje pouštěmi Blézkého východu. A překvapivě, do autorova hledáčku se dostane i hlavní záporák v podobě sultánského vezíra.

Všechny postavy se dočkají hlubší charakterizace, ale s jejich vývojem je to horší. Dopředu jdou jen občas, ukročují spíše stranou, jako například u Báthoryho, který se sice stále nemůže srovnat se svými magickými „schopnostmi“, ale přehodnocuje svůj názor na osmanský národ.

Slibný třetí díl může všechno změnit

Druhý díl Červenákovy série je jednoznačně uspokojivější než ten první, ať už tím člověk myslí děj, prostředí nebo postavy. Z dobrodružné oddechovky se stalo sice stále poměrně oddechové, ale zároveň i napínavé a zajímavé čtení. Pokud budou Dobrodružství kapitána Býthoryho pokračovat takovými mílovými kroky, třetí díl, který snad nakladatelství Brokilon vydá ještě v roce 2011, by mohl obrázek o tomto cyklu značně pozměnit.

Název: Brána Irkally
Autor: Juraj Červenák
Překlad: Robert Pilch
Obálka: Michal Ivan
Počet stran: 392
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2010
Doporučená cena: 368 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.