Boullova Planeta opic: Blízká setkání primatologického druhu

Před necelými dvěma měsíci se na filmovém plátně odehrálo zrození planety opic. Nyní je na čase vrátit se ke zdroji, popadnout Boullovu knihu a začíst se do událostí, které provázely člověka Ulyxese Méroua na Sororu – planetě opic.

Autorova vize dokonalejších tvorů Zdroj: distributor filmu

Kvalitní sci-fi novela Planeta opic vznikla na psacím stroji Pierra Boulla už v roce 1963. Přesto se zapsala do paměti většiny lidí především svým stejnojmenným filmovým zpracováním z roku 1968 s Charltonem Hestonem v hlavní roli.

Od té doby bylo vytvořeno asi tucet dalších filmů inspirovaných Boullovou knihou. Avšak čím více filmových adaptací bylo vytvořeno, tím více se zapomínalo na původní literární dílo, které si ani v nejmenším nezaslouží, aby bylo zapomenuto.

Klasické sci-fi nebo psychologická novela?

Dílo může být obrazně přirovnáno k rámcové próze. Rámcem je poklidné kosmické plachtění zamilovaného futuristického páru Jinna a Phyllis. To je záhy přerušeno záchrannou akcí skleněné lahve, v níž je smotek papíru. Rukopis nalezený v lahvi pak tvoří jádro celé knihy – šokující dobrodružství Ulyxese Méroua.

Obrázek ze snímku Zrození planety opic, Zdroj: distributor filmu

Ulyxes Mérou, francouzský žurnalista, se okolo roku 2500 vydává se svými dvěma přáteli, profesorem Antelem a fyzikem Levainem, na výzkumnou plavbu vesmírem, jejímž cílem je dosažení končin kosmu, kde září hvězda Betelqueze. Jejich úmysl se zdaří.

Okolo Betelqueze dokonce obíhá jedna planeta, která se až kupodivu podobá Zemi: planeta Soror. Existuje na ní život a je pro lidi obyvatelná. Problémy mají teprve přijít…

Přečtěte si také recenzi filmu Zrození Planety opic

Ulyxes musí, nejprve se svými souputníky a později zcela sám, čelit šokujícímu zjištění, že na této planetě jsou nejvyvinutějšími živočichy opice a lidé zdegenerovali do podoby bezduchých, vřískajících zvířat. Sám o sobě by tento stav Ulyxese nijak zvlášť nezasáhl, kdyby ovšem nebyl považován za jednoho z úpadkové rasy lidí.

Následuje jeho uvěznění a původní dobrodružná cesta se změní v boj o přežití v laboratorních celách.

Dojde i na Ivana Petroviče Pavlova

Podstatná část knihy se odehrává v Institutu vysokého studia biologie. Šimpanzi pospolu s orangutany zde zkoumají podivné tvory rodu Homo. Protože se mezi zkoumanými nešťastnou náhodou ocitl i Ulyxes Mérou, obyvatel Země, stává se kniha mimo jiné sofistikovanou psychologickou novelou.

Boulle v této pasáži cituje tzv. Morganovo pravidlo interpretace, pojmenované po C. L. Morganovi, britském psychologovi zabývajícím se zvyky, instinkty a evolucí. Boulle také odkazuje na ruského fyziologa a psychologa I. P. Pavlova a jeho výzkumy podmíněných reflexů.

Kniha Planeta opic má jistě co nabídnout všem čtenářům, o fanoušcích sci-fi literatury a obdivovatelích filmů inspirovaných tímto dílem ani nemluvě. A i když nejste zrovna zarytý fanoušek sci-fi knih nebo si nepouštíte Planetu opic na svém DVD každou neděli, tato Boullova novela je stále vhodnou volbou. Kde jinde byste se taky mohli dozvědět, jestli nosí gorilí samice klobouky dle posledního módního trendu?

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.