Bernhard Hennen podruhé. Zhasne Světlo elfů nadobro?

Trolové zahánějí elfy do úzkých a vypadá to, že ti již nedokáží ubránit svůj milovaný Alben. Podaří se krutému nepříteli zničit elfský svět? To se dozvíme z druhého dílu Světla elfů od německého autora Bernharda Hennena.

Ilustrace na obálce knihy Světlo elfů II, autor: Jan Patrik Krásný

Hlavní jádro knihy Světlo elfů tkví ve válce mezi elfy a troly, kteří byli před několika stovkami let vyhnáni z kouzelného světa Albenu kvůli své krutosti a krvelačnosti. Teď znovu nabyli sil a bojují za ztracený domov. Albenu však hrozí nebezpečí i z jiné strany. Zničením albské stezky se do světa vrátili Yingizové, temné stíny, jež se krmí životní energií všech bytostí. Děj probíhá na několika frontách: elfský mistr šermíř Ollowain se chystá do beznadějné bitvy s troly, vlčí elf Melvyn pátrá po ztracené lásce a lidská lovkyně Kadlin se pere o své místo ve světě. Vše je do sebe zamotané tak důkladně, že by čtenář potřeboval týdny na rozplétání.

I když mnohdy má sto chutí knihu odložit, neudělá to. Dílo je napsáno velmi zajímavým stylem, což je jeden z mála důvodů, proč si knihu pořídit. Dalším může být už jedině bezmezná láska k elfům nebo zvědavost, jak se složitý příběh bude po předchozích knihách dál vyvíjet a zamotávat.

Nestíhám, nesvačím, já to prostě nestačím…

Zkráceně řečeno se děj snaží předběhnout sám sebe. Sprintuje dopředu, aby už konečně sdělil, co se stane, ale v tu ránu se rozpomene, že cestou zapomněl pár věcí. Čili se vrací a bere to oklikou. Nepatrné zvolnění a oddech by příběhu jen prospěly. V knize se nachází vše, co by v dobrém a úspěšném bestselleru mělo nebo mohlo být: zajímavý námět, různé dějové linky, rozmanité postavy. Jenže od jednoho je toho moc, od druhého příliš málo.

Bernhard Hennen: Elfové

Námět je typický, zdá se být příliš narychlo zpracovaný, postavy jsou různé, ale postrádají jakýkoli šarm hrdinů velkých fantasy ság (pro příklad Pán prstenů) a co se týče spletitosti děje, té je až přespříliš. A není to jen případ tohoto dílu. Zatím všechny knihy elfské ságy (Elfové, Zima elfů) měly podobný problém.

Druhý díl Světla elfů německého spisovatele Bernharda Hennena se kvalitou jen nepatrně liší od první poloviny. Směrem k horšímu. Autor stále míchá páté přes deváté a ve výsledku vzniká neuspořádaný spletenec velkého množství dějových linek, které na sebe ve většině případů nenavazují a nedávají valný smysl. Kniha ukázkově předvádí zaobírání se nepodstatnými detaily a vypuštění skutečné podstaty příběhu.

Velmi obtížný úkol pro fantazii

Dokonce i lidé s velkou představivostí mohou v této knize narazit. Autor si dává velkou práci s tím, aby krajinu a celkové prostředí popsal co nejsložitěji, ale snaha být za každou cenu originální se v tomto případě moc nevyplácí. Upřímně, komu by se chtělo klidně i na několik minut přestávat v čtení jen proto, aby byl s to si přesně vybavit vzhled místa, kde se daná scéna odehrává? Takové statické scény s krajinou se hodí do filmu, ale ne do knihy. Na film se dá stále dívat, z knižních stránek se toho však moc nevykouká.

Oproti předchozím dílům tato kniha představuje obrat k horšímu. Kdyby se knize ubralo pár naprosto zbytečných a nezáživných vrstev, jednalo by se o ucházející dílo, které by stálo za přečtení. Ale zde se na závěr krásně nabízí známá věta proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

Název originálu: Elfenlicht
Český název: Světlo elfů II
Autor: Bernhard Hennen
Překlad: Svatava Kretková
Obálka: Jan Patrik Krásný
Počet stran: 304
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 170 x 240 mm
Vydal: Fantom Print, Praha 2011
Doporučená cena: 249 Kč

Hodnocení: ** (40 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.