Astronauti s českými předky se procházeli po Měsíci a veleli Apollu

Eugene Cernan na Měsíci

V USA žije mnoho českých a slovenských emigrantů, a proto není náhoda, že někteří z amerických kosmonautů mají české nebo slovenské předky. A právě tito kosmonauti jsou jedni z nejuznávanějších amerických hrdinů. John Blaha patří mezi nejzkušenější astronauty, absolvoval celkem pět letů. Eugene Cernan byl posledním mužem na Měsíci. Největším hrdinou však bezpochyby je Jim Lovell, který velel Apollu 13, a dokázal dostat poškozenou loď zpátky na Zemi.

James Arthur Lovell Jr.

Jim Lovell se narodil české matce 25. března 1928 ve státě Ohio. Po studiích nastoupil k námořnictvu, kde se později dostal do tréninkového programu pro piloty. V roce 1958 jej vybrali s dalšími dvěma testovacími piloty jako potenciálního astronauta. Napoprvé však z lékařských důvodů neprošel a nezúčastnil se tak projektu Mercury. Zůstal proto u námořnictva jako testovací pilot další čtyři roky.

Program Gemini

V roce 1962 se znovu přihlásil do výběrového řízení na astronauty pro mise Gemini a Apollo, tentokrát však prošel. Byl vybrán jako člen záložní posádky pro Gemini 4 a díky tomu byl nakonec určen jako člen posádky Gemini 7 s Frankem Bormanem. Do vesmíru letěli v prosinci 1965 a strávili tam 14 dní, což byl nový světový rekord. Také provedli s Gemini 6A vesmírné setkání, kdy se dvě lodě jemným manévrováním dostanou na stejnou oběžnou dráhu. Poprvé v historii tento manévr uskutečnily posádky dvou pilotovaných lodí a dostaly se až na vzdálenost třiceti centimetrů. Po 206 obletech se Lovell s Bormanem bezpečně vrátili na Zemi.

Jejich rekord v době strávené v kosmu překonala až posádka Sojuzu 9 v roce 1970, která strávila ve vesmíru necelých 18 dní.

Hned další rok letěl Jim Lovell jako velitel Gemini 12 s „Buzzem“ Aldrinem, který později letěl s Nielem Armstrongem na Měsíc. V roce 1968 se znovu setkal s Frankem Bormanem v misi Apollo 8, třetí člen posádky byl William A. Anders. Tato mise byla prvním letem k Měsíci a Lovell a jeho dva kolegové se tak stali prvními lidmi na oběžné dráze Měsíce a poprvé viděli na vlastní oči jeho odvrácenou stranu. Udělali 10 obletů, než se vrátili na Zemi.

Nešťastné Apollo 13

V dubnu roku 1970 se Lovell stal velitelem mise Apollo 13 a konečně tak měl vstoupit na povrch Měsíce. Spolu s ním 11. dubna odstartovali z mysu Canaveral Jack Swigert a Fred Haise. Po třech dnech letu se dostali do problémů. Při promíchávání nádrže s kyslíkem vznikl zkrat mezi elektrickým motorem a vrtulí, a nádrž vybuchla. V prvních chvílích nikdo nevěděl, co se stalo. V řídícím centru na pár vteřin vypadly všechny telemetrické údaje. Při výbuchu byl poškozen také přívod druhé nádrže s kyslíkem a ten unikal do vesmíru.

Když se dívám průhledem ven, vypadá to, jako bychom něco vypouštěli do vesmíru. – Jim Lovell po výbuchu v Apollu 13

Posádce nezbylo nic jiného, než se přesunout do lunárního modulu určeného pro přistání na Měsíci. Ten měl ovšem zásoby pro dva astronauty na dva dny, nyní musely stačit pro tři na čtyři dny. S omezenými zásobami, v teplotách blízko bodu mrazu a s povětšinu času vypnutou navigací se posádka nakonec dostala zpět na Zemi. Lovell, který měl s sebou na palubě československou vlajku, po tomto zážitku napsal knihu Ztracený Měsíc, která byla i zfilmována.

Lovell několikrát zavítal i do České republiky, v roce 2000 navštívil obec Dolní Lukavice, kde se narodila jeho matka. Před dvěma roky prodal v aukci za necelých 400 000 dolarů Lovell své vlastnoruční zápisky a výpočty, které pořídil na palubě Apolla 13. NASA ovšem tento obchod nakonec zrušila s tím, že není majitelem tohoto deníku a nemá právo jej prodávat. Jim Lovell je jediným astronautem, který letěl k Měsíci dvakrát, ale ani jednou nepřistál.

Eugene Andrew Cernan

Do rodiny Slováka a Češky v Chicagu se 14. března 1934 narodil Eugene Cernan. Jeho prarodiče z otcovy strany odjeli do USA už v roce 1903, ale ke svému původu se hlásili i jejich potomci. Cernan vystudoval elektrotechniku a podobně jako Jim Lovell se přihlásil k námořnictvu, kde sloužil jako pilot na letadlové lodi. V roce 1964 prošel výběrovým řízením a stal se astronautem.

Byl vybrán do záložní posádky Gemini 9 s Thomasem Staffordem, jenže hlavní posádka zahynula při letecké nehodě, takže se přesunuli do pozice hlavní posádky. Záložní posádku jim dělali Jim Lovell a „Buzz“ Aldrin. Gemini 9 odstartovala v červnu 1966 a ve vesmíru se měla cvičně spojit s modulem Agena. Ten však vybuchl hned po startu, NASA vyslala proto náhradní modul ATMA. Jenomže Cernan se Staffordem po přiblížení zjistili, že se od modulu neoddělil kryt, takže není možné se s ním spojit.

Nakonec podle plánu alespoň vystoupil Cernan do volného prostoru. Stal se tak druhým Američanem ve volném prostoru a třetím člověkem vůbec. Po dvou hodinách se však musel vrátit, protože se mu přehříval skafandr. Jak se potil, tak se mu zamlžovalo hledí, které musel utírat nosem, aby vůbec viděl. Po třech dnech se Staffordem bezpečně přistál na hladině Atlantiku.

Podruhé do vesmíru letěl v květnu 1969 v Apollu 10, které bylo posledním letem k Měsíci bez přistání na povrchu. V posádce byl se Staffordem a Johnem Youngem, spolu provedli 31 obletů okolo Měsíce, při některých obletech byli jen 110 km nad povrchem. Po osmi dnech od startu se vrátili na Zemi a vše bylo tak připraveno pro start Apolla 11 s přistáním na Měsíci.

Eugene Cernan na Měsíci
Eugene Cernan na Měsíci. Zdroj: NASA

Poslední let absolvoval Cernan v prosinci 1972 jako velitel Apolla 17, v posádce s ním byli Ronald Evans a Harrison Schmitt. Tento let byl posledním na Měsíc. K výstupu na povrch byli určeni Schmitt a Cernan, který se do lunárního modulu vracel poslední a stal se tak posledním člověkem na Měsíci dosud. Nechal na povrchu Měsíce fotoaparát jako experiment, jak bude působit záření na skleněné čočky. Věřil, že jej někdo později vyzvedne, to se však doposud nestalo.

Cernanovi problémové návštěvy Česka

Na oba dva lety mise Apollo s sebou Cernan vzal československou vlajku. V roce 1974 chtěl přijet do Československa, ale oficiální návštěva mu nebyla umožněna. Vyřídil si proto novinářskou akreditaci na veletrh Incheba v Bratislavě a tajně se tam sešel s tehdejším ředitelem Astronomického ústavu v Ondřejově, doc. Lubošem Perekem, kterému předal vlajku, kterou měl s sebou ve vesmíru. Představitelé státu se s ním odmítli setkat.

V říjnu 2001 navštívil Cernan Českou republiku společně s dalším astronautem českého původu, Johnem Blahou. 29. října cestoval s ním, Vladimírem Remkem a ředitelem pražské hvězdárny Marcelem Grünem v helikoptéře do Borovan, rodiště Cernanova dědečka. Několik kilometrů před Borovanami helikoptéra havarovala, při této nehodě byla vážně zraněna letuška. Sám Cernan pomáhal s vyprošťováním zraněných. Později se v nemocnici setkal s Václavem Havlem.

Své vzpomínky z letů do vesmíru shrnul Cernan v knize Poslední muž na Měsíci. Stejně jako ostatní američtí astronauti kritizoval škrty v rozpočtu NASA a zrušení letů na Měsíc. V roce 2012 dokonce společně s Nielem Armstrongem ostře vystoupil proti prezidentovi Obamovi, když ho kritizovali za neznalost problematiky vesmírných programů.

John Elmer Blaha

Narodil se 26. srpna 1942 v Texasu, jeho dědeček byl Čech. Vystudoval na Purdue University a v roce 1967 nastoupil k americkému letectvu. Bojoval ve Vietnamu, kde absolvoval 361 bojových letů. V letech 1973 až 1977 létal jako zkušební pilot pro britskou RAF, později pracoval přímo na velitelství USAF (United States Air Force) v Pentagonu. V roce 1980 byl vybrán mezi kosmonauty.

První let však absolvoval až v březnu 1989 v misi STS-29 v raketoplánu Discovery a strávil ve vesmíru pět dní. V listopadu téhož roku pak letěl ve stejném raketoplánu, znovu na pět dní. Delší pobyt ve vesmíru si užil v srpnu 1991 při misi STS-43 raketoplánu Atlantis, kdy tam strávil celých devět dní. V říjnu 1993 byl čtrnáct dní ve vesmíru při misi STS-58 raketoplánu Columbia.

Blaha byl určen pro misi na stanici MIR, a proto se v roce 1994 začal učit rusky a od ledna následujícího roku se připravoval v Hvězdném městečku v Rusku. 16. září 1996 pak odstartoval v raketoplánu Atlantis a zůstal na palubě stanice MIR. Tam provedl několik experimentů a po 128 dnech se 22. ledna 1997 stejným raketoplánem vrátil.

Blaha tak kvůli svému pobytu nestihl volby v listopadu 1996, proto stát Texas přijal v příštím roce zákon, který umožňuje astronautům volit i z vesmíru. V roce 2001 přijel na pozvání náčelníka generálního štábu do České republiky společně s Eugenem Cernanem, byl s ním na palubě onoho havarovaného vrtulníku.

Krtek ve vesmíru

V roce 2011 se do vesmíru dostal i Krteček, známá postavička z animovaných večerníčků. Na palubě raketoplánu Endeavour při jeho poslední misi jej vezl astronaut Andrew Feustel. Vybral si zrovna tohoto maskota, protože jeho tchyně je Češka.

 

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Martin Kubal

V redakci GAMEZINE.cz od února 2013.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.