Pacific Rim. Nový film, který pojednává o momentu, kdy se v Pacifiku objeví interdimenzionální trhlina, jež nás spojí s Protisvětem (The Anteverse) a skrz niž začnou do našeho světa proudit nebezpečná monstra. Aby se lidstvo s tímto problémem vypořádalo, vyvine roboty, na nichž bude, aby se hrozbě z hlubin postavily.

Monstra, jež budou ohrožovat přímořská města jako Los Angeles nebo Tokio, se nazývají Kaiju, což je japonské slovo pro podivné zvíře. Jsou poctou asijských filmů a pořadů, na kterých del Toro v dětství a mládí vyrostl. Filmy jako Godzilla, Gamera, Ultraman a tak podobně.

„Vyrostl jsem na kaiju dietě,” vzpomíná režisér. Příběh je ale inspirován i kovbojskými filmy, takže se můžeme těšit na řádnou směs nabitou speciálními efekty a hrdinstvím.

V budoucím světě Pacific Rim se však jedná o více než jen pouhou anomálii. „Je to skutečně o tvoření světa, jenž byl formován dvěma paradoxy: obrovská monstra, proti nimž se postaví obří roboti.”

Premiéra snímku je plánována na 11. července 2013.

Vymahač Tony Starks pracoval pro italskou mafiánskou rodinu. Byl hluboce zamilován do dcery svého šéfa a to se mu stalo osudným. Jeho pozůstatky vrazi hodili do roztaveného vinylu a z něj lis vyrobil tucet gramofonových desek. Díky jejich pouštění se Tony Starks vzkřísil v podobě Ghostface Killah.

Zbraně, sex, vinyl a pomsta

Jde o brutální příběh o zločincích, zradě a jedné pomstychtivé duši, která chce zabít dvanáct nejmocnějších kriminálních živlů italské éry. Děj se odehrává v šedesátých letech minulého století a žánrově v něm najdete prvky vintage a hororu.

Zajímavý příběh vytvořil Ghostface Killah a Adrian Younge, producentem je The RZA. Na komiksu také spolupracovali například Matthew Rosenberg a Patrick Kindlon (Trip City’s Menu), Paolo Rivera (Daredevil) a Francesco Francavilla (Black Beetle, Detective Comics).

Komiksové nakladatelství Black Mask Studios potvrdilo vydání komiksu na tento měsíc. Podle všeho vyjde šest sešitových komiksů, z kterých může být v budoucnu slušný comicbook.

Adrian Younge říká, že se album Twelve reasons to die zapíše do hip hopových dějin, můžeme doufat, že se zapíše i do těch komiksových.

Alex Levis. Zdroj: Festival fantazie

Největší tuzemské setkání fanoušků fantastiky Festival fantazie už přinesl jména několika zahraničních hostů, kteří jej navštíví. Patří mezi ně například spisovatel fantasy a sci-fi Michael Stackpole nebo dva oblíbení herci. A to David Nykl, představitel charismatického Dr. Radka Zelenky ze Stargate Atlantis, a Tony Amendola, který ztvárnil bojovníka Bra’taca v seriálu Hvězdná brána.

Nepřehlédněte další články o Festivalu fantazie

Zatím posledními oznámenými jsou manželé Alex Lewis a Ruth Lacon. Oba se díky své práci zapsali do světa Johna Ronalda Reuela Tolkiena.

Oxfordský rodák Alex Lewis sice studoval přírodní vědy, posledních čtyřicet let se ale věnuje zkoumání Tolkienova života a knih. Jeho zájem o spisovatelovo dílo je nedozírný. V osmdesátých letech působil jako předseda Tolkienova klubu. Věnuje se také skládání písní inspirovaných příběhy ze Silmarillionu. Se svou ženou Ruth napsali tři knihy o Tolkienově díle.

Na dalších dvou v současnosti pracují. První z nich – autorova biografie – by měla v zahraničí vyjít příští rok. Ve druhé se zaměřují na vliv artušovských legend v Tolkienových příbězích.

Ruth Lacon se navíc věnuje i výtvarnému umění. Řada jejích ilustrací je inspirována právě Středozemí. Původně studovala zoologii. Díky tomu prý snadno a dokázala kreslit draky.

Jaký byl loňský Festival fantazie? Dočtete se to v reportáži

Fanoušky nejen literární fantasy jistě potěší i další body ve festivalovém programu. Organizátoři připravují mimo jiné linii Fantasy & History. V ní se například zaměří na svět Percyho Jacksona. Ten je v USA považován za fenomén. Přednáška se pokusí odpovědět na otázku, proč u nás tato urban fantasy čerpající z antické mytologie tolik neboduje.

Mluvit se bude také o dracích. A to nejen fantaskních, ale i těch, kteří skutečně existují. Kreativní jedinci mohou zavítat do Dílničky u Hobita a odnést si tak z festivalu vlastní originální suvenýr.

Historická část jmenované linie pojedná především o Lucemburcích na českém trůně. Nebude však jen chválit. Na denní světlo přednášející vytáhnou opilství, nevěry nebo pohoršujícího Karla IV. v pubertálním věku.

Kromě Fantasy & History se první víkend uskuteční i program věnovaný Hře o trůny. Dále proběhne několikadenní program o Harrym Potterovi a NightCon spojující témata jako Stmívání, Hunger Games, Buffy a Angel, True Blood a jiné.

Promítat se budou i aktuální filmy. Organizátoři slibují snímky Hobit, Mocný vládce OZ, Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, Nádherné bytosti nebo Twilight: Rozbřesk část 2.

Chotěbořský Festival fantazie 2013 proběhne v termínu od od 28. června do 7. července.

Sequel s prozaickým názvem Riddick, nalézá našeho hrdinu na  zdevastované planetě, kde byl na pospas zanechán. Riddick se však brzy střetne tváří v tvář lačným predátorům a s vypětím všech sil se mu podaří vyslat z planety nouzový signál.

Ten zachytí dvě vesmírné lodě. Jedna, nesoucí na své palubě novou rasu žoldáků a druhá, jejíž kapitánem je muž, s kterým se Riddick již v minulosti střetl.

Premiéra snímku je v zámoří plánována na 6. září 2013.

Díky své velikosti se Příběhy z kostek vejdou i do kapsy, Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Fakt, že ty nejrafinovanější věci bývají úplně jednoduché, zní na jednu stranu zcela logicky, na druhou to nepřestává člověka překvapovat. Vždyť má-li přece vzniknout něco ohromného a geniálního, musí se do toho nemálo vložit. Úsilí, materiál, všemožné kombinace a Bůh ví, co ještě. Nač si ale vykládat slovo jednoduchost zbytečně negativně a přistupovat k němu s pohrdáním. Ať již se to týká prakticky čehokoliv, pokud něco není složité, mnohé to zpravidla usnadní. A ruku na srdce, kdo si rád leccos neulehčí.

Příběhy z kostek, jež na český trh přivedla společnost Mindok, mohou co do jednoduchosti kráčet v čele her. Prakticky k nim člověk ani nepotřebuje pravidla, ač je hra také obsahuje. A to v listinné i piktografické formě. Beztak návod převážně poukazuje na to, že účastníci si mohou sami zvolit způsob, jakým budou hrát. Především tedy uvádí různé příklady možností.

Samotný název Příběhy z kostek není nijak zavádějící a přesně vystihuje dva důležité prvky hry – z čeho se skládá i hlavní pointu. Komponenty netvoří nic jiného než kostky a na jejich základě se pak účastníci pouští do vypravování.

[Show as slideshow]

V přesně padnoucí krabičce jich najdou hráči devět. Velikost standardní, barva bílá, ale pochopitelně se na nich nenachází čísla (respektive klasický počet puntíků). Na každé straně je vyrytý jeden obrázek, občas zvíře, občas věc. Někdy i nehmotná, tedy například oheň nebo duha.

Vesměs všechny symboly nepostrádají dostatečnou určitost a věrohodnost. Nehrozí tudíž větší riziko, že by účastníci tápali a nevěděli, co má daná kresba vlastně vyjadřovat. To ovšem neznamená, že se hráči musí striktně držet pouze přesných názvů. Padne-li na kostce například obrázek magnetu, jedinec klidně může dané slovo, a vlastně i korektní význam, zcela vynechat. Tedy třeba říct, že něco vyhodilo pojistky, či využít jakoukoli jinou asociaci.

Prakticky vše zde záleží na domluvě. Jestli se hodí všemi kostkami naráz, nebo postupně po jedné, jestli se budou hráči střídat až po dokončení příběhu, nebo už v jeho průběhu, kolik času se vyčlení na jeden obrázek, zdali se bude na příběh dál navazovat a takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho. Fantazii se zde meze opravdu nekladou a o nedostatečné variabilitě nemůže být vůbec řeč. Jen co do kombinací hovoří obal o deseti milionech, což skutečně představuje dost širokou škálu variant.

Obrázky se nemusí během vyprávění nazývat pravými názvy

Příběhy z kostek mají doslova kapesní velikost, tudíž umožňují jednoduchý převoz i uskladnění. Obsahují jen jednu komponentu, a tedy je jednoduché pochopit pravidla i hru připravit. Jednoduše si jí člověk užije na cestách, či kdekoli jinde, jednoduše naláká někoho k partičce. Kupodivu však nemusí být tak úplně jednoduchý samotný princip hry. A to vytvořit z několika nesourodých obrázků pokud možno zajímavý příběh a dokázat ho i poutavě vyprávět.

Na první pohled se to zdá jako brnkačka. Ale hned při úvodní partii může snadno člověk zjistit, že jen s obtížemi hledá ta správná slova, že trvá dlouho, než přijde na to, jak a čím navázat, nebo naopak utne příběh až moc brzy a pak si zpětně říká, že to mohl vymyslet lépe.

Docela dobře se zde projevuje vyprávěcí talent, schopnost improvizovat, představivost a kreativita. Některý hráč může demonstrovat v praxi heslo co slovo, to perla, jiný produkovat pouze nudné a nijak nápadité historky. V každém případě si všichni účastníci výborně procvičí svou slovní zásobu a vyjadřovací dovednosti. Bez komunikace se Příběhy z kostek neobejdou, hráči jsou tudíž doslova nuceni neustále mluvit.

První kostku lze vybrat různými způsoby (křeček není součástí balení)

Kdo v reálu tuto zbraň (alias um rétoriky) ovládá, ten má často v mnoha záležitostech vyhráno. A Příběhy z kostek jsou nejen skvělá technická pomůcka, ale i hra pro každou příležitost.

Název hry: Příběhy z kostek (Rory´s Story Cubes)
Typ hry: Kostková, party, rodinná, kooperativní
Výrobce: Mindok
Doporučená cena: 235 Kč
Počet hráčů: 1 – 20
Hrací doba: 15 min
Doporučený věk: 6 +

Hodnocení: ***** (90 %)

Klady:
Nekonečné příběhy
Vysoce kreativní
Trénuje vyjadřovací schopnosti
Podporuje fantazii
Kapesní velikost
Spád, záživnost
Nenáročnost na přípravu a pochopení

Zápory:
Každý hráč nemusí se svým příběhem uspět

[Show as slideshow]

Protože jde o opravdový opus, který nejde rozebrat ve dvou větách, Druunino kouzlo jsou čtenáři nuceni poznávat rozkouskovaně. Na její dobrodružství se tak jdeme podívat už potřetí.

Další z prvků komiksu tvoří odlidštění. Na začátku série se lidé zcizují kvůli nákaze. Ale opravdu se lidé mohou chovat jako zvěř, pokud jde do tuhého? Pokud vše chvátí mor, ještě to nedovoluje člověku počínat si nelidsky.

Později, především ve dvou posledních knihách, pak důvod odlidštění znázorňuje technologie. Pokud má člověk přístup k obrovské technologické vyspělosti, zdá se mu, že se ruší zábrany. Z tohoto důvodu stroje vymýtily lid, vzápětí si však uvědomují, že lidskou rasu potřebují. A že bez lidství dokonalosti nedosáhnou. I touto cestou se Serpieri snaží čtenáře varovat, aby nezapomínal na svůj původ.

Prosím, nebuď objektivní (buď mým objektem!)

Na odlidštění se také váže objektivizace. Ne ve smyslu být objektivní, ale ve smyslu stávání se objektem. Nejčastěji se objektem stává krásná Druuna. Většinou ji lidé zneužívají jako objekt k naplnění svých vášní, ale v Creatuře vše staví autor dokonce na takovou úroveň, že se žena stává majetkem, jenž v osadě zvyšuje prestiž majitele. Snaží se Serpieri poukázat na to, že by se s nikým nemělo zacházet jako s majetkem či věcí, nebo jde jen o možnost k ztvárnění erotických scén?

Za to, že se Druuna stává tak často nástrojem k vyplnění perverzních tužeb, může také její přenádherný vzhled. Díky němu také symbolizuje ne vyloženě nevinnost, ale spíše nezkaženost. Jedinou krásnou věc, která v dekadentně industriálním světě ještě zbývá (a tuto náladu ještě podtrhují orgie mnohdy navíc kovových nahých těl mezi trubkami, rourami a výztužemi).

Navíc se občas zdá, že Druuna snad čtenáře vábí. Nejenže se často prochází obnažená, souloží a podobně, ale nezřídka vyšpulí zadeček, natočí se tak, aby poprsí viditelně vyčuhovalo (ono to není tak těžké, když ji Serpieri tak bohatě obdařil) a dívá se na čtenáře. Sám Serpieri přiznává, že takovýto záběr je jeho oblíbený, správně rostlé a kulaté zadečky se staly jeho obsesí. V tomhle tříčtvrtečním profilu vynikne krása nade vše. Opravdu postavy a čtenáře nesnesitelně dráždivě svádí, navíc ale láká i samotného autora.

Tvař se, jako že se ti to nelíbí

Ačkoli působí silně naivně, chová se jako necudná a v jejích myšlenkách čtenář zjišťuje, že se jí většinou prznění nakonec i zalíbí, nelze s ní nesympatizovat. Zastupuje naději čekající na vyklíčení, vyhlídku na budoucnost, plodnost, touhu, dost možná i matku či Adamovu Evu, zkrátka vše to dobré, co zůstává a o co se jde opřít, když se okolí zvrhne v nepředvídatelný vodopád bizarností.

Svými omamnými půvaby se dokonce zapsala i do slangu. Na stránkách Urban Dictionary, výkladovém slovníku amerického slangu, je pojem Druuna vysvětlován jako The sexiest thickest girl ever created.

Od ošklivky Druuny po krásku a zvířata

I v tento líbezný obraz musela Druuna vykvést až postupem času. Kromě již popsaného vývoje z představy si sama vydobyla své místo. Roku 1981, čtyři roky předtím, než se Druuna poprvé svěřila papíru, vytvořil Serpieri sedmistránkový kraťas nazvaný In his likeness. Hlavní hrdinka se sice nejmenuje Druuna, ale bezpochyby je to její raná fáze. Do podoby klasické Druuny omládla, zaoblila se a dostala ohromnou dávku krásy rovnou do žíly. Vypadat pozdější Druuna takhle, nezíská ani desetinu fanoušků.

Příběh nicméně vykazoval známky tolik typické pro pozdější sérii. Hlavní hrdinka souloží s mužem a jejich radovánky vyruší parta podivných mutantů. Jeden ze zvláštní bandy dokonce silně připomíná mutanta z Morbus Gravis říznutého chobotnicí. A hlavní totožný znak: Chobotnice se vrhne na ženu a začne ji proti její vůli zneuctívat.

Další viditelný vývoj prodělala už na stránkách prvního alba Morbus Gravis. Serpieri se před Druunou věnoval především westernovým komiksům a na její podobě se tento fakt silně podepsal. Na prvních stranách její rysy a především obličej připomínají indiánku. Trochu tato evoluce ubírá na kvalitách prvního Morbus Gravis, protože má Druuna ze začátku knihy vždy trochu jiný obličej, ale po několika listech se dotvoří do dnes známé a tolik sympatické podoby.

Druuna tuhle sérii ukradla

Také původně Sepieri zamýšlel vytvořit příběh o muži (zřejmě o Shastarovi) a Druuna měla být pouze vedlejší postava. Jenže jakmile začal Morbus Gravis vytvářet, Druuna si podmanila každou stranu a stala se tím hlavním. A už měla vyhráno.

Kromě menší autocenzury (kterou ale odkrývají artworky a jiné bonusy) si odvážnost vysloužila i nesnadnost publikace. Možná představuje tento fakt i ojedinělý díl u nás, každopádně velice se podepsal i na americkém vydání. Když Heavy Metal vydával cyklus z menší vesmírné lodi (díly tři až šest), musel radikálně cenzurovat. Většinu vyřešily nové bubliny s ubohými, nic neříkajícími postřehy (například oh nebo hey) zakrývající choulostivé části těla, ale došlo i k nekompromisnímu zkracování.

V extrémně naturalistické části ke konci Mandragory, v níž se dává výrazu La petite mort nový význam (původní obrat označuje orgasmus, tentokrát jde však o orgasmus, při němž daného muže oběsí a odříznou mu penis, aby získali semeno čerstvě mrtvého), vystřihli v americkém vydání celé stránky. Kde bubliny urazí a poškodí autorský záměr, tohle už poruší celou komplexnost knihy.

Cenzoři jsou bezradní

Ono i to řešení bublinami si vedle nepřízně autora pohrává i s jinou ošemetností, a to autorovým umělectvím. Serpieri totiž nebere komiks jako médium bez hlubšího využití, kromě symbolického ukládání maličkostí do pozadí (kupříkladu všudypřítomné oko značící Boha, Zlo, počítač a jiné) si totiž pohrává i s tímto devátým uměním. A to jak skladbou panelů, tak i vizáží bublin. Věc v komiksu opravdu téměř nevídaná (mnohem méně než kompozice panelů) a novátorská.

Nebojí se mluvené bubliny ořezávat a vytvářet dojem jejich potrhanosti, člověk pak úplně slyší, jak ten, komu patří, daná slova odsekává. Dalšími kousky s jejich tvary i tvary šipeček pak předvádí vyloženě uměleckou akrobacii. Nejvíce se však předvádí právě co se týče myšlenkových bublin. Kombinací klasických a hranatých získává nový prostor a i co se týče těch klasických myšlenkových, tak je více vykresluje se všemi minibublinkami a vytváří mnohem větší, až snový dojem duševnosti řečeného.

Protože Druuna patří mezi opravdové opusy, které nejde vystihnout v pár větách, vychází původní ohromný článek rozkouskovaný do čtyř. Abychom neničili formu seriálu o zrušených sériích (a abychom vás přespříliš nepokoušeli čím dál odvážnějšími obrázky), další díl vyjde zase patnáctého a příště se podíváme na výklad Druunina půvabu a její vývoj ke kráse. Tak na viděnou! (ovšem pro ty, kteří opravdu dychtí po dokončení: Článek je hotový a zájemci mi mohou psát na mail, ale doporučuje se počkat, jinak přijdete o obrázky a různé aktualizace…)

Šen Tchaj odešel uctít otcovu památku na místo poslední bitvy, v níž velel. Mladík pohřbíval ostatky padlých bez ohledu na příslušnost. Za to jej císařská dcera odměnila stádem božských koní. Dar však může stát mladíka život. První smrtící útok přežil a nyní se snaží vrátit ke dvoru. Musí zachránit sestru, svou studentskou lásku a zříci se tíživého daru. Může přežít cizí závist. Ale žárlivost? 

V novém románu zavádí Guy Gavriel Kay čtenáře do mystické Číny. Autor:Larry Rostant

Zatím poslední knihou Australana Guye Gavriela Kaye vydanou u nás je velkoryse pojatý historický román. Jeho autor se inspiroval starověkou Čínou za vlády dynastie Tchan.  Kniha s názvem Pod nebesy je poetickým vyprávěním, z něhož od prvních stránek dýchá atmosféra východní filozofie i společnosti. Příběhem, který západem odkojené čtenáře vtáhne do vzdálené země zářící jadeitem a zlatem, šustící jemným hedvábím a opájí vůní sakur i magnólií.

Guy Gavriel Kay                                                                                            

Narodil se začátkem listopadu 1954 v kanadském Weyburnu, dnes žije s manželkou a dvěma syny v Torontu. Ovlivnil jej i J. R. R. Tolkien, s jehož synem spolupracoval na utřídění jeho pozůstalosti a sestavil Silmarillion (1974-5). Vystudoval právo, ale pracoval jako rozhlasový produkční, posléze začal psát. Debutoval trilogií Fionavarská tapiserie (1984-6), typičtější pro jeho styl byla až Tigana (1990), Píseň pro Arbonne (1992), Sarantská kronika (1998-2000) či jeho vrcholné dílo Pod nebesy (2010) a jeho volné pokračování River of Stars (2013).

Po smrti otce, slavného generála, jej Šen Tchaj odešel uctít až na místo poslední bitvy, v níž zvítězil. Tam dvě léta odhodlaně pochovával padlé obou stran. Za to jej vyvdaná císařská dcera obdarovala stádem koní, byť vlastnictví i jediného může zabít. První vražedný pokus odvrátila a nyní se snaží dostat k císařskému dvoru. Cestou mu pomáhá kýmsi najatá bojovnice a slavný básník. Tchaj se chce pokusit o záchranu sestry, určené za nevěstu vzdálenému spojenci. Myslí i na milovanou ženu, jíž opustil, nyní společnici jednoho z prvních mužů říše. Příliš úkolů pro nezkušeného studenta. Zvlášť když se blíží válka.

Skvostná tapiserie s trochu řídkým středem

Děj knihy Pod nebesy je zasazený do vpravdě dech beroucích kulis. Možná je otázkou, nakolik všechny detaily vycházejí ze skutečnosti a nakolik jsou poplatné západnímu pohledu na starověký východní svět. Díky hodinám dějepisu a historickým filmům si i Středoevropan, který necestuje a není zběhlý v sinologii, dokáže barvitě představit celý děj knihy. Za filmy lze jmenovat například barvami hýřícího Hrdinu, Osamělého válečníka a Krvavé pobřeží nebo v Japonsku se odehrávající Gejšu, která však podrobně popisuje život společnic z Uliček lásky, či standardizovanou pohádku, Legendu o Mulan.

Téměř každý si díky nim dokáže představit krásky s mandlovýma očima zářící hedvábím, kaligrafické nápisy nebo exhibici bojového umění. Gavrielův román na tyto vědomosti navazuje a díky přepečlivé přípravě se laikovi zdá, že o tomto historickém období ví vše. Propracované detaily čtenáře vtáhnou do děje, aby mohli v úkrytu sledovat státnickou schůzku nebo u kořeněného vína poslouchat  přednes básně legendárního básníka a pijana.

Prostředí navnadí, ale chce to i akci

Jak je však skvostný autorův smysl pro detail a podrobné vykreslení originální výchozí situace, od prvního záblesku ušlechtilé oceli po poslední záchvěv mámivého hedvábí, tak stále silněji chybí výraznější akce. Vyprávění se rozjíždí pomalu pomalounku, ale vzhledem k počtu stran to zpočátku nevypadá jako problém. Zanedlouho přijde jako závdavek i první pokus o vraždu hlavního hrdiny. Čtenář se připravuje na velké bitvy, nebezpečné dvorské intriky nebo dramatické a smrtící střety hlavních protagonistů.

I po pročtení poloviny knihy stále věří tomu, že filozoficky zaměřený mladý Šen Tchaj si konečně vykasá kimono a pustí se do křížku s osudem. Koneckonců mu vzhledem k okolnostem nic jiného nezbývá. Postupně však zjišťuje, že „špinavou práci“ vždy udělá někdo jiný, protože díky daru je císařskou celebritou. Proto si přemýšlivý a poněkud nevyhraněný mladík přes nadějný úvod v průběhu knihy příliš nezašermuje.

Odvaha nemusí být ihned patrná

Šen Tchaj není hrdina určující chod dějin, dokonce ani směr svého života. Postrkován přelomovými zvraty zůstává charakterním i statečným, a přestože se nestává hybatelem děje, je jeho důstojným aktérem. Román není určen pro čtenáře milující velkolepé krvavé bitvy. Nenadchne ani ty, kteří nesnášejí politické intriky a přetvářku, protože těch je v příběhu vrchovatě, stejně jako putování a nebezpečí.

Přečtěte si další články o historické fantasy

Zpočátku celistvá Šenova dějová linka se zanedlouho rozděluje a vypráví také o dramatické cestě jeho sestry za budoucím manželem, o Tchajově studentské lásce, jeho milostném soku i starším bratrovi. Čtenář spolu s hlavním hrdinou proniká do dvorské politiky, která tají dech, získává přízeň mocných a snaží se zůstat naživu. Ztráty v řadách hlavních postav nejsou nijak četné, a přestože se autor nevyhýbá historickým zvratům, jsou z většiny jen s odstupem a filozofickým nadhledem komentovány.

K věrohodnosti vyprávění přispívají i reálné charaktery postav, avšak právě proto se z nich nemůže vyloupnout skutečný záporák a protiváha nezištnému Tchajovi. Skvělým nápadem bylo dát zmatenému mladíkovi jako doprovod opravdového a zkušeného básníka ve vyhnanství. Protože autor není velkým přítelem prvoplánových happyendů, někteří jeho hrdinové se musejí smířit s tím, že jejich touhy nebudou naplněny.  Bez ohledu na to, jak moc by si to zasloužili a nakolik to čtenář očekává.

Název originálu: Under Heaven. Český název: Pod nebesy. Autor: Guy Gavriel Kay. Nakladatel: Argo ve spolupráci s nakladatelstvím Triton, 2012. Počet stran: 480. Doporučená cena: 398 korun.

[Show as slideshow]

První jde v komiksu na řadu Spider-Man. Navrací se do svých středoškolských let, kde je tím dobře známým vyhublým klučinou, který se potácí mezi užíváním si svých schopností a pocity zodpovědnosti. Nesmíme zapomenout ani na ústrky ze strany Daily Bugle.

Brian Michael Bendis
Narozen osmnáctého srpna roku 1957, Brian Michael Bendis patří mezi velice slušně renomované autory. Jeho renomé se pyšní pěti Eisnerovými cenami (ekvivalent hudební Emmy pro komiks) a dlouhodobou spoluprací s Marvelem. Jeho specialitou jsou právě Ultimate řady.

Scénář se točí převážně kolem jeho vlastních reakcí na nové podněty, ať už v podobě vyhýbání se potencionálnímu odhalení, náctileté vztahy s Mary Jane, nebo prvním střetem s Gwen Stacyovou.

Dokolečka dokola

Dobře známý a už tisíckrát omletý příběh se zase trochu změní. Doktor Octopus se zrodí opět trochu jinak, Gwen je hodně alternativní rebelka, která má problémy s otcem, prostě typická Ultimate řada.

Celkově je celý Spider-Man ohraný, všechno už tu bylo dříve a jde jen o stereotypní opakování starých nápadů v rádoby novém kabátu. Navíc by měl komiks nést označení 15-, to je jediná rozumná cílová skupina.

X-Meni dostanou pořádně nařezáno

U X-Menů je scénář o trochu zajímavější. Dobře známí hrdinové jsou (to neplatí pro klíčové charaktery) jak na straně X-Menů, tak i v kanadském týmu speciálních jednotek, kteří si už po tři sta padesáté osmé jdou pro svého původního člena Wolverina, kterému se ale vůbec nechce zpět.

Společné se Spider-Manem mají to, že hrdinové jsou vlastně nováčci, stále ještě objevující svoje schopnosti, zdaleka nejsou tak silní a zkušení. Taky se jim od vycvičených profíků z Kanady dostane pořádného výprasku.

Taky se podivíte, kolik veteránů z týmu X-Men najdete v Ultimate řadě bojovat právě proti nim.

Jako celek to ale příliš nefunguje, bitky se dají jasně předvídat, drsné hlášky působí v komiksu jako pěst na oko a pokud je v celém vydání jedna nevykradená scéna, tak se dá ve zbytku lehce přehlédnout.

Ale hlavně ten celkový dojem

Pro obě části platí, že jde tak trochu o komiks pro děti. Hodně bitek, žádná krev, vysloveně banální humor, kresba je doslova moderně pohádková. Velké oči, velké úsměvy, hodně barviček, žádná sláva.

Rozhodně ale nejde o špatně napsaný nebo nakreslený komiks. Jen působí lépe na nižší věkové kategorie. Řada je určitě výborná volba pro mladší, ještě lépe pro začínající čtenáře, ale v celkové konkurenci je to slabší průměr.

I přesto ale nezbývá než držet komiksu palce, vždyť jde již o osmý díl a bylo to už mnoho řad, které se nedostaly ani k třetímu. Něco na ní rozhodně bude.

Doufat v lepší kresbu nebo trochu svéráznější scénář, který není plný komiksových klišé si může čtenář dovolit, a snad se to rozjede ještě o trochu lépe!

Originální název: Ultimate Spider-Man and X-Men
Český název: Ultimate Spider-Man a spol.
Autor: Brian Michael Bendis, Mark Millar
Kresba: Mark Bagley, Adam Kubert
Překlad: Jiří Pavlovský
Obálka: Mark Bagley
Vazba: brožovaná
Rozměry: 155 x 240 mm
Vydal: Crew, Praha 2013
Počet stran: 96
Doporučená cena: 199Kč

Hodnocení: *** (60 procemt)

Nový sci-fi snímek Enderova hra natočený podle stejnojmenné knižní klasiky zaujme hvězdným obsazením a zajímavou zápletkou, která nás vtáhne do vesmírných bitev v daleké budoucnosti.

Lidstvo v roce 2055 už není v bezpečí, jak je tomu dnes. Čelí obsáhlému útoku mimozemské rasy, která se podobá hmyzu (označováni jako „hmyzáci“). Přestože mají mimozemšťané navrch, poslední armádní jednotky se nevzdávají, a tak ve vesmíru zuří nelítostná bitva. Největší nadějí na úspěch je příprava a výcvik vybraných geniálních dětí. Ty jsou cvičeny k tomu, aby jednou dostaly lidstvo do bezpečí a ukončily vesmírnou válku.

Trailer filmu se zaměřuje zejména na výcvik dětí, budoucích vojáků-spasitelů. V hlavní roli se představí Asa Butterfield (Hugo a jeho velký objev) jako Ender Wiggin, geniální dítě, které prochází nejtěžším výcvikem v akademii se skvělými výsledky a je právě onou největší nadějí na úspěch lidstva. Jeho mentorem bude hvězdný Harrison Ford v roli plukovníka Graffa a hlavním komandérem je pak Ben Kingsley (Iron Man 3).

Enderova hra. Zdroj: Distributor filmu

Samotný příběh je zajímavý a originální, v traileru se to ale příliš neprojevuje. Celý děj je vlastně vyzrazen ve dvou minutách a po nějakém napětí nebo překvapení není ani vidu. Pokud si vzpomeneme na skvělé trailery k dalším sci-fi filmům tohoto roku, jako je Star Trek: Do temnoty nebo Nevědomí, tak nám Enderova hra v ukázce ničím nevyrazí dech.

Zda bude film Enderova hra tak úspěšný jako jeho knižní předloha, se dozvíme v říjnu tohoto roku.

Snímek režíroval uznávaný tvůrce Alfonso Cuarón, který má na svém kontě filmy Harry Potter a vězeň z Azkabanu či Potomci lidí. Hvězdné obsazení ve složení oscarových herců Sandry Bullock a George Clooneyho nás nemůže nechat klidnými.

Děj vypráví o kosmonautce (Sandra Bullock), která jako jediná přežije smrtící nehodu ve vesmíru a udělá všechno pro to, aby se vrátila zpátky na Zemi za svou dcerou.

Boj o hlavní ženskou roli v tomto snímku byl opravdu lítý. O tuto roli se ucházely hvězdy jako Angelina Jolie, Natalie Portman či Naomi Watts a další. Vítězně z toho ale vyšla americká herečka Bullock, která se může pyšnit nedávným Oscarem za snímek Zrození šampióna.

Snímku bychom se v našich kinech měli dočkat 3. října 2013.